p r o f e s i o n á l n í  p ř e k l a d y  z / d o  a n g l i č t i n y
specialisté na angličtinu 
 

KONTAKTY

tel. +420 603 440 905

tel. +420 734 455 886

ICQ: 224384152

SKYPE: jerzy.cc

EMAIL

 

Profesionální tlumočení do a z angličtiny

Tlumočení je zprostředkování mluvené komunikace mezi lidmi hovořícími různými jazyky.

U každého tlumočení či překladu se vždy jedná o převedení smyslu neboli obsahu sdělení. Tlumočení z nebo do angličtiny se tedy rozhodně nesnaží o doslovný překlad, který by mohl způsobit, že by přeložené věty neměly žádný smysl.

 
Rozdíl mezi překladem do angličtiny a tlumočením angličtiny spočívá hlavně v tom, že překladatel angličtiny pracuje s napsaným textem, zatímco tlumočník angličtiny se stará o přeložení mluveného projevu.

Ceny tlumočení do angličtiny najdete zde: ceny

 

 

K chování slušného konferenčního tlumočníka

Pojmem "konferenčni tlumočník anglického jazyka" rozumějme osobu definovanou v návrhu A1IC: A Conference lnferprefer is a person who by profession acfs as a responsible linguistic infermediary (alone or more often as a member of a feam) in a formal or informal conference or conference-like sifllafion. fhanks fo his or her abilily to provide simllltaneolls or consecllfive oral inferpreting ofparticipants' speeches regardless offheir lengfh and complexily. (AllC 1984 in: POChbacker 2001: 35)
Jiný výstižný termín pro tuto tlumočení navrhuje A. Gentile (1996): "Iiaison interpreting", což je.forma převodu, kdy tlumočník anglického jazyka je osobně přítomen u rozhovoru nebo setkání a většinou užívá konsekutivního způsobu tlumočení (překlad. autor). Na základě těchto definic se záměrně vyhýbám terminu "konsekutivní tlumočení", jenž se pro tuto činnost běžně užívá, a používám výraz A1IC "konferenční tlumočení do angličtiny", který by se však neměl zaměňovat s konferenčním tlumočením  kabinovým.

Překlady němčiny -reklama - překlady němčina ///// http://www.mojenemcina.cz/

Překlady do polštiny ostrava

Překladatel angličtiny

Konferenční překladatel angličtiny v tomto smyslu je osoba, která se stará o to, aby komunikace mezi lidmi, kteří užívají rozdílný jazyk, probíhala hladce. Průběh by nemělo ovlivňovat prostředí, ve kterém překlad probíhá, dané konverzační téma ani vztah mezi partnery. Tlumočník je schopen zajistit profesionální překlad odborné přednášky, exkurze, besedy i soukromé konverzace, i bez možnosti kabinového simultánního překladu angličtiny.

Takové tlumočení má určitá specifika. Pokusme se je stručně charakterizovat:

-        transfer probíhá o něco pomaleji než u kabinového simultánního tlumočení anglického jazyka, tlumočení se však neoznačuje za konsekutivní tlumočení s notací (pro ni zde chybí čas i prostor)

-        překladatel angličtiny převádí většinou celá souvětí a mnoho vět

-        prognózování je malé

-        krátkodobá paměť tlumočníka je vystavována velké zátěži

-        tlumočník běžně není schopen příliš ovlivňovat tempo, kterým řečníci mluví

-        tlumočník můžete využít tak zvané autokorekce, a to přímo během rozhovoru

-        tlumočník není v kabině, nýbrž je všem na očích

 

Překladatel z angličtiny

Do komunikace mezi mluvící osoby vstupuje překladatel z angličtiny jako třetí článek: dekodér, transformátor. Jsou na něj kladeny obdobné požadavky jako na člověka, se kterým komunikuje. (srov. výše), tvoří proto nedílnou část komunikačního týmu (spolu s přednášejícím, lektorem, průvodcem atd.), měl by však být nenápadný, neboť z titulu své funkce nese zodpovědnost pouze za přenášení informací, které by mělo být v maximální možné kvalitě. Následující poznámky se proto týkají především komunikačního aspektu tohoto typu tlumočení angličtiny.

Stěžejní je při překladu hladký průběh domluvy s referentem. Tlumočíme-li přednášku, seminář, exkurzi nebo podobnou akci a lze předpokládat, že hlavní slovo bude mít jeden člověk nebo malý tým, stojí za to se s referenty domluvit na určitých pravidlech: jak dlouhé části projevu se budou předvádět, jak předkládat výčty (běžně je to možné bodově nebo v celku) či kdy nastanou přestávky během projevu.

 Většinou se i mluvčí, kteří nejsou zvyklí, že se jejích projev překládá, velmi rychle dostanou do "tempa" a pauzy volí intuitivně vhodně. Vyplácí se však upozornit anglicky mluvící referenty na to, aby nezapomínali na verbum finitum ve vedlejších větách. Odstraní se tak zbytečná divinace. Poznámka: o přestávkách se zdá triviální, avšak uvědomme si, .že překladatel z angličtiny je jediný, kdo mluví pořád a zde většinou nemá možnost zástupu.
Poněkud nepřirozeně může působit zcela běžné pravidlo tlumočnické etiky.ztráta identity, tedy pravidlo nekomentovaného překladu,  kdy mluvíme jakoby ústy mluvčího, tedy v ichtormě. Obzvláště ve slovanských jazycích,  které mají ve svých deklinačních i konjugačních paradigmatech jednoznačné určení rodu, může působit komicky, když statný muž-tlumočník překládá projev subtilní referentky, která po jeho boku není téměř vidět. Vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby byl cílový text inter-pretován jako myšlenka mluvčího, a ne překladatele angličtiny, je nutné striktně dodržovat přesný překlad.

Uvedený případ lze řešit celkem elegantně, pokud má zkušený tlumočník angličtiny v zásobě několik neutrálních frází na úvod  a poodstoupí za referentku (srov. dále). Během dalšího hovoru si m1uvči nebo posluchač zvyknou a v ideálním případě přestanou tlumočníka vnímat.
Ne tak v tomto případě: Zní to jako komická vsuvka, ale nezřídka se stává, že někteří kolegové "t1umočnící" komentují výroky mluvčího nebo dokonce sami odpovídají na dotazy směřované k posluchači, aniž by tomuto onu otázku předtím přeložili, jiní se zase rádi převtělí do role moderátora diskuse. Všechny tyto postupy považuji jednoznačně za nepřípustné, byť by se mělo jednat o soukromý hovor mezi čtyřma očima.
Stejně chybné je chování mluvčího (a také se to stává často), pokud tlumočníkovi sdělí: ,,Řekněte mu, ať .... " Má-li tlumočník angličtiny zastávat zprostředkovatelskou roli pouze na úrovni komunikace, jak tomu většinou u polooficiálních jednání bývá, pak nese zodpovědnost pouze za kvalitu tlumočnického výkonu a musí se zdržet veškerých komentářů, resp. musí vyžadovat přímý kontakt mluvčího výchozího anglického jazyka a posluchače cílového jazyka S tímto není v rozporu zásada, že by měl tlumočník zastávat roli jemného korektora. Některé nešikovné formulace mluvčího a jejich adekvátní překlad z angličtiny by mohly podnítit nepříjemný a zbytečný konflikt Podobně by dobrý tlumočník angličtiny měl být schopen korigovat zjevné chyby či přeřeknutí mluvčího. To však platí obecně o každém z typů tlumočení a závisí na konkrétní situaci.
Posuňme se však od zásad souvisejících přímo s jazykovou stránkou a podívejme se, jak by se měl konferenční tlumočník chovat ,,mímojazykově".
Tlumočník z angličtiny by měl modulovat hlas podobně jako mluvčí, avšak o stupeň méně, aby jeho překlad nepůsobil příliš exaltovaně. Naopak v síle hlasu - nemá-li k dispozici studiovou techniku - by měl být o málo hlasitější. Posluchači se přece informace dozvědí především z jeho projevu!
Na různých seminářích, exkurzích a podobných t1umočených událostech se osvědčilo střídání simultánního a konsekutivního tlumočení tak, že se širokému publiku tlumočí většinou konsekutivně a referentům, pokud to jejich počet dovoluje, simultánně šeptem.
S tlumočníkovým výkonem taktéž souvisí jeho oblečení, postoje a pozice (srov. teorie komunikace). V oblečeni by měl tlumočník "zapadnouť' a podřídit se úzu akce. Postoj by měl zhruba odpovídat referentovi, mělo by však být zjevné, kdo je referent a kdo tlumočník z angličtiny. Tlumočníkova přehnaná gestikulace ruší, posluchači získávají pocit, že si "musí pomáhat rukama a nohama". Vzhledem k tomu, že by tlumočník neměl být vnímán jako "mluvčí navíc", měl by zaujímat stejné pozice jako mluvčí. Měl by však dbát na to, aby byl na scéně vždy jako druhý. Tedy nikdy nestát před mluvčím. Nejlépe těsně vedle něho nebo půl kroku za ním. V každém případě by měl být vždy v jeho těsné blízkostí a měl by sedět, když mluvčí sedí, stát když stojí. Z hlediska koncentrace posluchačů je důležité, aby originál i anglický překlad vycházely ze stejného místa.
Závěrem bych chtěl dodat, že role konferenčního tlumočení angličtiny má v komunikátu rušivý charakter. Avšak bez tlumočníka by mnohdy nemohla být splněna základní podmínka úspěšné komunikace: totiž společný jazykový kód. Pokud tedy komunikace bez tlumočníka není možná, musí se s ním "smířit" oba komunikační partneři. Proto jsem se pokusil zamyslet nad několika body, jak lze onen ,,rušivý faktor'' alespoň částečně omezit.